publicita RKKA 312x79px

 
Stručný průvodce po památkách města PDF Tisk Email
(0 hlasů, průměr 0 z ...)

Město Karviná s více než 67 tisíci obyvateli jako správní centrum stejnojmenného okresu tvoří významné středisko průmyslu, lázeňství i vzdělání na nově založené Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné. Správní základ dnešního města, jehož sídelní strukturu tvoří 9 městských částí byl položen v r. 1948 sloučením obcí Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. K osídlení zdejšího území došlo již v průběhu 13. stol. , první písemná zpráva o osadě Solca pochází z roku 1268. Určující společenskou i ekonomickou úlohu však v minulosti sehrával pouze Fryštát, který byl roku 1305 vysazen na město. V průběhu 19. a 20. stol. se však dostala do popředí ekonomických zájmů také Karviná, což nepochybně souviselo s nálezem uhlí r. 1776 na vrchu Čechovice v Karviné a dynamickým rozvojem důlního, koksárenského, hutního i dalšího zpracovatelského průmyslu, jež vtiskl pečeť průmyslovosti nejen městu, ale i celé zdejší oblasti. Více než sedm staletí existence města zanechalo na zdejším území památky z různých společenských epoch a slohových období, které odrážejí kulturní, společenský i ekonomický vývoj daného historického města. Nejvíce stavebních a přírodních památek se dochovalo na území historického Fryštátu a lázeňského Darkova, které tvoří od r. 1992 městskou památkovou zónu, jako jediné území tohoto druhu v okrese, chráněné státem.

Karviná Fryštát

Nejstarší památkou historického jádra Fryštátu je farní kostel Povýšení sv.Kříže. vybudován byl patrně počátkem 14. stol. v jižní části náměstí a zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. První písemná zpráva o farním kostele pochází z roku 1377. Postaven byl jako jediná zděná stavba ve městě, nesl tvar kříže s trámovým stropem. Původně byl bez věže, dřevěná zvonice stála opodál kostela. V r. 1420 byla k němu přistavěna kaple, klenba hlavní lodi byla zavěšena na třech pilířích. Z gotického období se dochovaly opěrné pilíře, křížová klenba v severním rameni příčné lodi a portálek, sloužící dříve jako vedlejší vchod. V r. 1515 byla zahájená výstavba věže s renesančními prvky - šnekové schodiště, ochoz a dvojitá cibulová střecha. V r. 1611 byla přistavena rozměrná kaple, tzv. moravská, vedle presbytáře s renesanční klenbou. V r. 1798 byla stržena klenba hlavní lodi a v letech 1800 - 1801 nahrazena barokní, v r. 1804 bylo zaklenuto také jižní rameno příčné lodi. V r. 1805 byla na evangelijní straně postavena barokní kazatelna a pořízená nová křtitelnice. Zároveň byla dokončena stavba hlavního oltáře a farní kostel byl zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Požárem 1823 byla věž kostela poškozena natolik, že dvojitá cibulová střecha s ochozem byla stržena a r. 1862 nahrazena gotizujícím jehlanem dle projektu arcibiskupského stavitele Schadeho. V areálu Farního kostela se nachází soubor hodnotných barokních plastik z 1. pol.18. století. Zvláštní pozornost zasluhuje socha sv. Patrika z r. 1749. Zhotovena byla z karbonského pískovce tradičně užívaného materiálu ve zdejší oblasti. Původ kultu sv. Patrika souvisí s příchodem irského katolického rodu Taafů z Carlingfordu v r. 1749 do Fryštátu. Socha spodobňuje postavu světce v biskupském ornátu s mirtou, který drží v pravé žehnající ruce biskupskou berlu a v levé ruce evangelium. Velmi kvalitní barokní plastikou převyšující svojí hodnotou zdejší region je socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. socha byla postavena svatojánským bratrstvem ve Fryštátě a původně stála ve středu náměstí, později se dostala do farské zahrady. Postava světce s hlavami andílků je umístěna na 3m vysokém čtyřbokém podstavci. V r. 1970 byla vedle této plastiky umístěna socha Panny Marie Bolestné z 1. pol. 18. stol., která původně stála v blízkosti pošty v Karviné - Dolech. Jedná se o pololidovou kamenickou práci kamenickou práci pocházející asi ze sousoší Ukřižování. K barokním plastikám místní provenience patří socha sv. Jana Nepomuckého z let 1774 - 1775, která stála před panskou sýpkou v Karviné - Dolech a v důsledku rekonstrukce silnice Karviná - Ostrava byla v roce 1970 přemístěna do farské zahrady. Socha světce s bohatou draperií, pravou rukou zvedá kříž, levou rukou přidržuje biret s palmovou ratolestí. Postava stojí na podsavci s dvěma volutami, dvěma erby Larich - Mönnichů a dedikačním latinským nápisem.

Zámek Fryštát

Významnou dominantou města je empírový zámek vybudovaný na gotických základech ze 14. stol. Původně to byla dřevěná stavba a sloužila jako knížecí zámek těšínských Piastovců. Po požáru r. 1511 zámek do základu vyhořel a v 1. pol. 16. století byl přebudován v renesančním slohu jako jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou o osmi osách. V 1. pol. 18. století dostal prvky barokního tvarosloví a požárem 1781 byl natolik poškozen, že tehdejší majitel, hraběcí rod Taafů, přesídlil do barokního zámku v Ráji a v provizorně opraveném zámku Fryštát umístil vrchnostenskou hospodářskou správu panství. Teprve v roce 1792 za majitele rodu Larisch - Mönnichů zámek změnil dosavadní vzhled. V letech 1792 - 1800 byl přebudován v empírovém slohu s nádvořím v dispozici francouzského čestného dvora. Původní jednopatrová budova byla zvýšená o atikové patro, k budově byla přistavěna dvě krátká boční křídla, souběžně s levým křídlem byl směrem do náměstí postaven jednopatrový dům obdélníkového půdorysu, tzv. Lottyhaus. S hlavní budovou byl v patře propojen spojovací prosklenou chodbou a tvořil s ní stavební a architektonický celek. Z hlavní budovy byla postavena též zděná spojovací chodba do panské oratoře farního kostela. Součástí zámku jsou dvě raně barokní sochy Herkulů z r. 1682. Jedná se o pískovcové plastiky stojících mužů se lví kožešinou na hlavě a ramenou, postavené do kontrapostu. Jednou rukou se opírají o sukovitou hůl, druhou opírají o bok. Jsou jediným pozůstatkem původní výzdoby dnes již neexistujícího zámeckého parku v Karviné - Ráji.

Zámecký park

Areál zámku obklopil zámecký park založený roku 1804 v "anglickém" slohu. Přírodní krajinářský park byl spojen v hlavní ose zámku centrálním průhledem s uplatněním výhledu na Beskydy a několika bočními průhledy do okolní krajiny. V roce 1821 byla v severozápadní části parku vybudovaná rodová hrobka Larisch - Mönichů a r. 1850 byly v jeho centrální části postaveny dvě kolmo na sebe navazující budovy konírny a mléčnice. V parku se z doby založení dochovaly kaštanová a lipová alej a několik vzácných solitérních dřevin a keřů. Součástí zámeckého parku byla obora, která se táhla po jeho západním obvodu, oddělená živým plotem. Koncem 50. let tohoto století byl do zámeckého parku přemístěn ze zrušeného zámeckého parku Solca bazén se sousoším puttů. Pochází z 2. pol. 19. století v novobarokním slohu. Bazén je kruhový se zaoblenou zídkou, uprostřed něj stojí na nízkém čtyřbokém podstavci sousoší puttů s delfínem o výšce 1,5 m.

Masarykovo náměstí

Mimořádně hodnotnou památkou je radnice s renesanční věží. Jejím předchůdcem je šenkovní dům z r. 1504, který byl odprodán městu pro účely zřízení radnice. Při požáru r. 1511 dřevěná budova shořela, poté byla kolem r. 1520 postavena nová jednopatrová stavba se sedlovou střechou a průčelím do náměstí. K radnici byla v letech 1564 - 1569 přistavěna kamenná věž s ochozem a cibulovou střechou, mnohonásobně převyšující okolí. Po požáru 1823 byla věž v letech 1836 - 1837 při empírové přestavbě snížená a provizorně zastřešena. Teprve roku 1874 byla věž zastřešena dnešní jehlanovou střechou. Empírovou přestavbou změnila radnice původní půdorys na protáhlý obdélník orientovaný do Fryštátské ulice. V letech 1855 - 1856 byla provedena přístavba ve sjednocujícím slohu pro potřeby okresního soudu a pozemkové knihy. Jedinečnou klasicistní památkou města je filiální kostel sv. Marka z r. 1774. Jeho předchůdcem byl dřevěný pohřební kostelík postavený r. 1569 uprostřed hřbitova. Zděný kostel z r. 1774 dostal sedlovou střechu pokrytou šindelem a plochým trámovým stropem. Po požáru 1823 byla v letech 1823 - 1826 provedena nákladem fryštátského stavitele Vavřince Müllera rekonstrukce. Stavba včetně věže se zvýšila odkrtím zeminy kolem základů o 1,5 m. Věž dostala novou cibulovou střechu s lucernou. Významnou pohledovou dominantou náměstí je litinová kašna postavená r. 1900 v historizujícím slohu. Nahradila kamennou vodní nádrž z r. 1793, do níž byl stálý přívod vody ze studny Pod lipami v Ráji. Litinová fontána byla zhotovena vídeňskou firmou Georga Wirtha, měří 5 m a tvoří ji dvě kruhové mísy na společné noze. Spodní je zdobena plastikami delfínů a středová část čtyřmi putty představujícími čtyři roční období. Z obou mís vystupují lví hlavy, které slouží jako chrliče. Korunu fontány tvoří zlacená růžice. Na patě fontány je v kruhovém věnci umístěna datace výroby a znak města. Novobarokní kamenickou prací je kamenný kříž z r.1870 o výši 5 m. Kříž je vztyčen na vysokém čtyřbokém podstavci s reliéfem Mojžíšových desek na čelní straně.

Historické jádro

V historickém jádru města se nachází rovněž několik významných měšťanských domů, které reprezentují zástavbu z 18. a 19. století. Mimořádně kvalitním je s přilehlými sklepními prostory na Masarykově náměstí. Dům je s nízkým mázhausem a pozdně barokními hřebínkovými klenbami. Dále je to měšťanský dům č.p. 92 na Masarykově náměstí, který sloužil původně jako velkoměšťanský dům s právem šenku. Má dochovanou renesanční dispozici a část kleneb. Měšťanský dům č.p. 93 na Masarykově náměstí byl v minulosti rovněž šenkovním domem a přestavěn po r. 1850, kdy byl zvýšen na dvoupatrový dům. Má částečně dochovanou renesanční dispozici a klenby z 18. století. Velmi hodnotným je měšťanský dům č.p. 79 a 904 na Fryštátské ulici, který byl v r. 1836 obnoven a rozšířen o č.p. 904. Z této přestavby se zachovaly klenby a trámové stropy, a oba domy, které mají částečně dochovanou renesanční dispozici, byly sjednoceny fasádou. Měšťanský dům č.p. 88 na Fryštátské ulici sloužil rovněž jako šenkovní dům, má dochován renesanční sklep, dispozici a klenby z 18. století. Nově byl upraven počátkem tohoto století. Dům č.p. 178 na Fryštátské ulici reprezentuje architekturu z r. 1850 s dochovanou dispozicí a klenbami. Původně sloužil účelům okresního hejtmanství a patří k nejvýznamnějším stavbám města.

Karviná - Doly

K barokním památkám stojícím mimo území městské památkové zóny patří kostel sv. Petra z Alkantaryz r. 1736. Jeho předchůdcem byl dřevěný kostel sv. Martina. První zpráva se uvádí ve Svatopetrském haléři r. 1447. V r. 1736 byl kostel přebudován jako zděná jednolodní stavba, kterou tvoří kněžiště půlkruhového půdorysu. Na evangelijní straně se nachází oválná sakristie, nad ní oratoř. Na epištolní straně je umístěna čtyřboká věž. V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí na tomto území byla původní vysoká věž snesena. Během desítek let poklesl zdejší terén o 36 m a způsobil naklonění objektu a hluboké trhliny ve zdech. Vzhledem k tomu, že poklesy terénu byly postupně stabilizovány, mohla být v letech 1996 - 1997 provedena rekonstrukce stavby. Památkou důlní katastrofy na dole Gabriela v r. 1924, přejmenované r. 1947 na důl UNRRA, je pomník a hrob obětí důlní katastrofy na místním hřbitově. Na rámovém hrobu s pomníkem je umístěna černá mramorová deska s česko-polským textem. Před pomníkem se nachází 12 pamětních desek se jmény zahynulých horníků a záchranářů.Památníkem obětí nacistické okupace je hromadný hrob sovětských válečných zajatců s pomníkem, vybudovaný po r. 1945. Mezi 73 hroby sovětských válečných zajatců je umístěn pomník s mramorovou deskou, na níž jsou vyryta jména obětí a text.

Karviná - Darkov

K městské památkové zóně patří též památky nacházející se na území lázeňského Darkova. Hodnotnou architekturu areálu lázní tvoří společenský dům z l. 1900 - 1901, postavesaný podle projektu vídeňského architekta Korna v historizujícím slohu. Budova je zděná, jednopatrová, s členitým půdorysem, jehož ústředním prostorem je sál s malým jevištěm a bohatou štukovou výzdobou. Nachází se ve středu lázeňského parku. Moderní architekturu meziválečného období reprezentuje sanatorium, postavené v letech 1931 - 1933 dle projektů ing. arch. Fňouka z Hradce Králové a ing. arch. Juroše z Frýdku. Budova je dvou až třípodlažní se třemi křídly, do vstupní haly umístěné v 1. patře vede přístup přes terasu. Z haly pak vybíhají komunikační prostory chodeb, shodné ve všech patrech.

Lázeňský areál

V historizujícím slohu byla postavena r. 1902 kaple sv. Anny, která se nachází v areálu lázní. Stavba má obdélný půdorys s polygonálním závěrem, na štítu s volutovými křídly je umístěna arkáda se zvonkem a kovovým křížem na vrcholu. V průčelí po stranách vchodu se nacházejí dva sloupy s hlavicemi zdobenými akanty a hlavičkami andílků. V systému krajinné ekologie má nezastupitelnou roli lázeňský park založený r. 1895 jako přírodní krajinářský park. Je oživen řadou fontán a uměleckých děl, z nichž nejvýstižněji charakterizuje lázně plastika Jana Kodeta "Živý pramen". Park se rozkládá na ploše 22 ha pozemků s původními porosty dřevin i pozdější výsadbou. K technickým památkám patří betonový obloukový most přes řeku Olši z r. 1925, postavený podle projektu ing. Rabeho. Památka je mimořádná technickým řešením mostové konstrukce oblouku. Most je o délce 55,8 m, šířce 5,6 m a výšce oblouku 6,25 m. Tvoří významnou pohledovou dominantu městské části Darkova.

Karviná - Ráj

Hodnotnou sochařskou prací místní provenience je socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. století. Socha světce je umístěna na 3 m vysokém čtyřbokém podstavci a nese prvky doznívajícího baroka. Světec je v bohatě řasené draperii, zvedá křížek, k němuž upírá pohled a pravou rukou přidržuje biret s palmovou ratolestí.

Karviná - Staré Město

K barokním památkám patří kamenný rodový erb hrabat Taafů z r. 1767. Je umístěn v průčelí fasády statku Olšiny v Karviné - Starém Městě. Erb nese ve štítu kosmo mřížovaný heroldský kříž. Na horním okraji štítu, který drží jednorožec a drak, je umístěna hraběcí koruna. Pod štítem je na pásce umístěn latinský a obtížně čitelný německý text. V r. 1996 byl erb restaurován.

Karviná - Hranice

Zajímavou technickou památkou je vodárenská věž, která byla postavena jako konstruktivistická stavba pravděpodobně r. 1928. Kruhová věž má 6 podlaží o výšce 39,4 m a průměru 11,4 m. Nad posledním podlažím je umístěn vodojem, který již neslouží svému účelu. Uvnitř věže je dochována část původního technického zařízení. Stavba je výraznou pohledovou dominantou města.

Karviná - Louky

Ohroženou památkou v městské části Karviná - Louky, kde probíhá intenzivní důlní činnost, je kostel sv. Barbory. Byl postaven v r. 1809 a nese prvky doznívajícího baroka. Podélná stavba je jednolodní, zakryta sedlovou střechou a čtyřbokou masivní věží s osmibokou cibulovou střechou s lucernou, na níž nasedá drobná cibulová střecha s hrotem. Loď kostela je zakončena širokým půlkruhovým kněžištěm. Na evangelijní straně je umístěna sakristie a nad ní oratoř. V lokalitě, na níž se kostel nachází, dojde podle prognóz v nejbližších letech k hlubokým poklesům terénu a zatopení území v takové míře, že památce hrozí zánik.


Autor PhDr. A. Rebrová, 1997

Komentáře:

scroll back to top
 

 

karta_final logo_ms